HISTORIE

2022 - (Ne)spravedlnost

Po covidové pandemii jsme chtěli obnovit tradici filmového festivalu ve velkém. Zvolili jsme tedy téma blízké všem - diskriminaci. Každý z nás se v nějaké formě s diskriminací potýká, ať už jako diskriminovaný, nebo někdo, kdo diskriminuje. Jelikož existuje spousta odsuzovaných skupin, rozdělili jsme téma do tří podtémat: diskriminaci na základě genderu a orientace, na základě rasy či náboženství a na základě sociálního statusu nebo postižení. Součástí festivalu byla také simulace, při které sami studenti diskriminaci zažili podle barevných pásků, které jim byly rozdány. Různé barvy měly rozdílná privilegia. Cílem celého festivalu bylo ve studentech vzbudit empatii a nechat je poznat, jak náročné je žít ve světě, který vám hází klacky pod nohy.

2019 - fake news, mediální a davová manipulace

V dnešní době, kdy jsme všichni pohlceni sociálními sítěmi, zpravodajskými stránkami a technologií, je stále snazší a snazší manipulovat s běžným uživatelem internetu. Každý si může kamkoliv napsat cokoliv bez větší námahy a kontroly, a tím pádem se všichni stáváme oběťmi těchto dezinformací. V našem divákovi bychom chtěli vyvolat kritické myšlení a logický pohled na věci kolem něho. Chceme, aby přemýšlel nad věcmi a informacemi, které mu někdo předkládá a aby se sebou nenechal lehce manipulovat.

2018 - Nad rámec - aktivismu(s)

Téma aktivismu jsme vybrali především proto, že jsme chtěli vyvrátit řadu předsudků, kterých si všímáme u lidí z našeho okolí - snažili jsme se účastníkům festivalu vyvrátit názor, že aktivismus je nutně něco ilegálního, náročného či nedosažitelného, a probudit v nich chuť a energii přejít od nápadu k činům. Školu jsme podle pater rozdělili do tří podtématických okruhů (sociální/politický aktivismus, ekologický aktivismus a umělecký aktivismus) a program jsme tak koncipovali ve více přehledném systému sekcí. Nechybělo samo sebou ani patro s kavárnou a letos obzvlášť vydařenou čajovnou. Mezi hosty, kteří přijali pozvání, patří například Czeslaw Walek - právník a aktivista, který od roku 2011 organizuje průvod Prague Pride, Mikuláš Minář - zakladatel spolku Milion chvilek pro demokracii, David Murphy - ředitel českého Greenpeace a umělkyně ToyBox. Úzký tým se skládal z prezidentky festivalu Elišky Gemrotové, jejího zástupce a finančního odborníka Matěje Skuhravého, výtvarného a grafického mága Anny Holínské, filmového teoretika i praktika Šimona Krejči, kavarénské povalečky Nátálie Pavičevičové a IT záchrany Jakuba Chalupy. Za celý špičkový tým doufáme, že se jednalo o nabité tři dny a že i nadále měníte svět!

2017 - konzum - pod obalem

Ruda Mašata z oktávy a Václav Paděra, Jakub Vařeka ze 4.A připravili festival na téma Konzum s názvem POD OBALEM. Z hostů byli pozváni a přišli mimo jiné dokumentarista Vít Janeček, Saša Uhlová, Jakub Kohák, Karel Kovář známý jako Kovy.

2016 - totalita

Co přinesl již 13. ročník Jednoho světa na Ohradní? Celé tři dny se nesly v duchu nastolení totalitního režimu. Zajímavou inovací byla interaktivita celého festivalu. Kromě přísné kontroly docházky byli studenti nuceni dodržovat vyhlášky hlásající zásady gekomismu, které visely po celé škole, a ctít prezidenta festivalu Jakuba Reinsteina a další členy jeho týmu. Za svou oddanost režimu mohli sbírat razítka a vyhrát tablet. Filmy se samozřejmě týkaly tématu totality a nesměli chybět ani zajímaví hosté, například sám kníže Karel Schwanzenberg, Martin Dejdar, Radkin Honzák, Jaromír Štětina, Ondřej Kundra, Zdeněk Hazdra, Jiří Lukšíček čí Erika Bezdíčková. Poslední den festivalu nastal pád totality a během zakončení na hřišti došlo k šokujícímu odhalení - soutěž o tablet byla podvod. A tak se studenti GEKOMu nechali strhnout a ošálit totalitou.

2015 - víra

Tématem dvanáctého ročníku festivalu byla víra. „Víra jako naděje, že se ráno probudím ze sna. Víra v to, že dokážu něco změnit. Víra v jedinečnost a rovnost lidí. Víra v to, že nejdůležitějším je pro nás svoboda. Víra v rodinu, přátele, život, systém nebo Boha…” Tým pod vedením Terezy Nikoličové připravil krom pestré nabídky filmů a hostů také netradiční zahájení - promítání filmu Heleny Třeštíkové “Mallory” a následnou besedu přímo s hlavní představitelkou v kině Světozor. Na besedu dále dorazili: tanečnice Doris Martinez, bývalí studenti naší školy David Kožušník a Šárka Horáková, milovník kávy Roberto Trevisian, tatér Lukáš Musil, fotograf Robert Vano, kněz Jaroslav Lorman či novinář Jindřich Šídlo. Za zmínku stojí i monumentální výzdoba školy, kterou tvořilo několik stovek bublin na téma “věřím v… ” A co zbývá doplnit? Snad jen motto tohoto festivalu: Dokud věřím, žiju! I my věříme. Že se studentům líbil a že si z něj i něco odnesli…

2014 - hédonismus

Tento ročník byl již na 1. pohled jiný a zajímavý. Úplně poprvé v historii se do čela postavila tzv. tetrarchie. Čtyři hlavy si jako téma festivalu zvolily hédonismus, aneb slast (ne)smyslem života. Složité a těžko uchopitelné téma však dalo dostatek prostoru pro výběr dobrých dokumentárních i hraných filmů (např. divácky velmi oceňovaný film Rivalové) a workshopů (snad nikdo nelitoval návštěvy masáží). Další zvláštností tohoto ročníku byla místnost Doupě hédonismu. Zde se promítalo to nejnáročnější, co mohl tento festival nabídnout. Celou atmosféru podtrhoval fakt, že se zde nesedělo normálně na židlích, ale na sedacích pytlích, potažmo polehávalo na karimatkách. K festivalu Jeden svět na Ohradní patří neodmyslitelně hosté a ani v tomto aspektu tento ročník nezahálel. Gymnázium E. Krásnohorské tak svou návštěvou poctil například novinář a šéfredaktor týdeníku Respekt, Erik Tabery, ekonom Tomáš Sedláček či šéfredaktor bulvárního webu eXtra Pavel Novotný. Zakončení se stejně jako zahájení konalo na školním hřišti. Skromně. Ale přesně tak, aby nešlo zapomenout.

2013 - gender

Desátý ročník festivalu Jeden svět na Ohradní si jako téma vybral problematiku genderu. Tým vedený Tomášem Holkem proto přichystal pestrý výběr filmů, mezi nimiž ožehavé téma našlo prostor nejen v dokumentárních, ale i uměleckých a komerčních filmech (kupříkladu festival byl zahájen snímkem Persepolis). Stejně rozmanité bylo i zastoupení hostů. Gymnázium Elišky Krásnohorské pohostilo ředitelku Divadla na Fidlovačce Elišku Balzerovou, jednoho ze zakládajících členů skupiny Stohoven Romana Týce, známého herce a moderátora Michala Suchánka i s jeho neopominutelným kolegou Richardem Genzerem, nebo známého geografa a politika Tomáše Hudečka. Podporu tentokrát našel festival u Pražské plynárenské společnosti, u kavárny V podpalubí a u společnosti Coca-cola. Díky nim mohl být jubilejní ročník zakončen se vší slávou v kulturním centru Novodvorská.

2012 - Jaký bude svět za padesát let

Ředitelkou festivalu 2012 se stala Yara Abu Aataya. Festival podpořili: televize Metropol, Deník Metro, Tučňák, Kavárna V Podpalubí, Coca Cola, Rockpoint, Prague Airport, McDonald a Dekos. Hlavním maskotem festivalu se stal Gekon, který nyní sídlí v biologii. Zahajovacím filmem pro vyšší gymnázium se stal dokument Olgy Špátové Největší přání, pro nižší gymnázium Nedotknutelní. Hlavním tématem bylo „Jaký bude svět za padesát let“. Toto téma bylo obsaženo ve spotu, v krátkometrážním filmu studenty vytvořeném, výzdobě a několika filmech. Nechyběla kavárna, čajovna a workshopy (graffiti, módní návrhářství a kuchyňská dílna) U Gekona. Večerní promítání bylo o lobotomii (Prokletý ostrov). Festival nabízel hrané i dokumentární filmy, které se dělily do spousta skupin, např. maturita, kinematografie, rasismus, blízký východ, nemoci, společnost, válka aj. Některé filmy byly přímo spojené s debatami. Řešili se různé problematiky: romská, Arabské jaro, Palestina výživa, politika, umění, postižení, zločiny, budoucnost apod. Hosti: režisérka O. Špátová, architekt D. Vávra (opět), režisér J. Vejdělek a producent T. Hoffman, politik V. Špidla, ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu R. Šlachta, vedoucí odboru Vzdělávání České kosmické kanceláře M. Halousek, spisovatelka I. Dousková, módní návrhář Pavel Berky, moderátor Tomáš Bystrý, ředitel organizace Insaan S. Shanaah, koordinátorka Barmských projektů L. Kundra, paralympik D. Drahonínský a další. Umělci Vladimír 518 a Krištof Kintera navštívili naši školu po festivalu. Během festivalu také probíhaly dvě soutěže (kostýmová a razítková), které měli podpořit účast studentů na festivalu. Na zakončení festivalu, které se konalo v kulturním centru Novodvorská, se vyhlásili ceny (dary od sponzorů) soutěží, vystoupil divadelní soubor školy a smyčcový kvarteto zahrálo filmové melodie. Informace mohli studenti sledovat jak na facebookových (novinka), tak i na webových stránkách.

2011 - Problémy našeho světa

Osmý ročník festivalu pod vedením Jiřího Kafky, jehož téma bylo „Problémy našeho světa“, byl velmi poznamenán smrtí Václava Havla den před jeho zahájením. Festival proto nezačal jako obvykle zahájením a posléze spotem, ve kterém měl hlavní roli pan ředitel, ale minutou ticha k uctění jeho památky. Dále pak došlo i ke změně hostů a navíc byl promítán jeho poslední film Odcházení. Zahajovacím filmem byl estonský snímek Klass (Zkažená mládež), který se věnuje problematice šikany na střední škole. Výzdoba a filmy se roztřídlily do čtyř okruhů podle témata letošního festivalu, problémy našeho světa, tedy války, rasismu, závislosti a nepřízni živlů. Každý se tak v rámci školní budovy mohl vyskytnout ve válečné zóně, být u erupce sopky nebo se podívat do mešity. Samozřejmostí byla i tento rok výborná kavárna a také čajovna. Mezi hosty které jsme měli čest přivítat, byli například: herec a zpěvák Aleš Háma, ředitel České televize Petr Dvořák, manažerka roku 2010 Senta Čermáková, ředitel nadace ADRA Jan Bárta, komentátor Robert Záruba, teolog Tomáš Halík a další. Festival byl zakončen skeči studentů kvinty a zúčastnil se ho mimo jiné i ředitel Člověka v tísni Karel Strachota. Později zprávu o úspěšnosti festivalu otiskly Lidové noviny.

2010 - Jeden svět na Ohradní, aneb svět čtyřikrát jinak

Filmem Květ pouště byl zahájen 7. ročník festivalu Jeden svět na Ohradní, jehož prezidenty byli tentokrát dva studenti, David Kožušník a Šárka Horáková. Téma festivalu bylo Jeden svět na Ohradní, aneb svět čtyřikrát jinak, čemuž byla přizpůsobena výzdoba školy. Škola byla rozdělena do 4 kontinentů a každé patro zobrazovalo jeden kontinent - Ameriku, Evropu, Afriku a Asii. V patře Afrika vyrostla například velká pyramida a na zemi byly vyobrazeny stopy afrických zvířat. Amerika se chlubila dlouhým červeným kobercem, podél kterého byly vyobrazeny hvězdy se jmény a otisky rukou jednotlivých profesorů. V Asii si mohli studenti prohlédnout Geishu a ochutnat sushi a v Evropě čekala diváky velká vědomostní soutěž s evropskými státy. Festival byl opět doprovázen odpočinkovými místnostmi - kavárna, čajovna, sushi-bar a dílna, kde si mohli studenti zakoupit za minimální ceny občerstvení, mezi kterým nechybělo ani kafe ze Starbucksu. Výtěžek 13 000,- Kč, který se vybral pomocí těchto doprovodných akcí se poslal na stavbu školy v Etiopii. Nedílnou součástí festivalu byly besedy se známými hosty. Letos naši školu navštívili cestovatel Josef Miškovský, moderátor Reynolds Koranteng, válečný veterán Jan Horal, moderátorka Pavlína Kvapilová, pamětnice vypálení Lidic paní Kalibová, spisovatel Michal Viewegh a konzultant v oboru komunikace a etikety Ladislav Špaček. Filmy a dokumenty nám letos poskytla organizace Člověk v tísni, Anifest a Ekofilm. Festival byl zakončen v divadle na Novodvorské stand-up vystoupením komika Daniela Čecha.

2009 - 20 let od revoluce

Prezidentkou šestého ročníku festivalu byla Natalie Malinová. Ve škole mohli žáci opět navštívit čajovnu, kavárnu s Fair Trade výrobky a odpočinkovou origami dílnu. Tým měl přes 40 členů, vytvořil se nový festivalový spot a bylo vybráno logo festivalu. Celá škola byla vyzdobená tak, aby přiblížila náladu listopadové revoluce 1989. Úvodními filmy se staly Reflexe (o událostech 17.11.1989) a Barmský VJ upozorňující na potlačovaná lidská práva v Barmě. Tým spolupracoval s organizací Člověk v tísni (projekt Jeden svět na školách a Kdo jiný), festivaly - Anifestem, Ekofilmem a nově i s Normálním festivalem. Mimo to byly promítány i komerční filmy (My děti ze stanice ZOO, Láska z pasáže, Občan Havel a Bílý oleandr). Pro maturující studenty byla otevřena místnost s názvem Maturita, kde bylo možné shlédnout zfilmovaná díla slavných spisovatelů. Uskutečnila se i večerní projekce nového filmu - Hanební pancharti a byly vytvořeny nové webové stránky. Festival byl zakončen divadelním představením na motivy japonských her. O festivalu byl napsán článek v deníku Metru a zpráva o něm byla uveřejněná na ČTK. Hosté festivalu: moderátor Václav Moravec, herec Lukáš Vaculík, 1. československá hlasatelka Kamila Moučková, bývalý politický vězeň a spisovatel František Šedivý, cestovatel Jaroslav Vančata, mladý umělec Chemis známý v oblasti graffiti, scenárista slavného snímku Kolja - Pavel Taussig, Sylvie Strettiová z Linky bezpečí a spisovatel Arnošt Lustig (pár dnů před festivalem byl bohužel hospitalizován a nemohl přijít).

2008

Novinkou pátého ročníku vedeného Janou Pleskotovou bylo začlenění snímků z filmového festivalu o hudbě MOFFOM. Vedle Fair-Trade kavárny a obchůdku vznikla v prostorách školy i čajovna. Významnou akcí rovněž bylo profesionální ztvárnění festivalového spotu, v němž účinkovali jak studenti, tak profesoři gymnázia.

2007

Nad festivalem, jehož ředitelem byl Jan Bendl, převzal záštitu ministr školství, mládeže a tělovýchovy Ondřej Liška. Festival se objevuje v médiích (Rádio Česko, MF Dnes, Regina, Literární noviny, Radiožurnál, E15, Metropolitní expres, Tučňák atd.), byly vytvořeny webové stránky s interaktivním programem a anotacemi na všechny promítané filmy a besedy. V rámci festivalu byla v divadle Dobeška uskutečněna projekce tehdy rozpracovaného filmu U mě dobrý, kdy studenti měli možnost s tvůrci filmu diskutovat o jeho dokončení. Jedna třída gymnázia se proměnila v obchůdek s Fair-Trade výrobky a s tím byla spojená i výstava fotografií z Bolívie, kde se studenti měli možnost seznámit s tím, jak výrobky, které kupují, vznikaly. Hosté festivalu: ministr školství Ondřej Liška, fotograf Jan Saudek, poslankyně Kateřina Jacques, dokumentarista Martin Mareček, režisér Jan Hřebejk a tvůrci filmu U mě dobrý, herec a absolvent gymnázia Tomáš Vorel ml., scenáristka Petra Ušelová a další.

2006

Ředitelkou festivalu Gábina Věchetová, hlavními inovacemi: loutková dílna paní Vorlové a večerní akce v klubu Jam Café, kde vystoupila romská skupina Mario Bihari Band. Některé projekce se rozšířily do kina Aero nebo Světozor. Hosté: dokumentaristka Olga Sommerová, Jaroslav Valůch z Člověka v tísni, dokumentarista Karel Paul.

2005

Vzhledem k tomu, že se první ročník setkal s úspěchem jak u studentů, tak u členů profesorského sboru, bylo snahou uspořádat ještě lepší pokračování. Ředitelem festivalu byl jmenován Lukáš Fršhlich. Hlavním pilířem festivalu byly stále dokumentární filmy s lidsko-právní a environmentální tématikou, nově byly do programu zařazeny večerníčky ČT, filmy z festivalu Anifest a FAMUfest. Pozvání k besedě přijali herci divadla Sklep (David Vávra, Jiří Burda), Zdeněk a Jan Svěrák, dokumentarista Steve Lichtag, socioložka Jiřina Šiklová, …

2004

Od roku 2003 na Gymnáziu Elišky Krásnohorské (tehdy ještě Ohradní) začal fungovat filmový klub Jeden svět. Naše škola byla vůbec první, kde se tento projekt společnosti Člověk v tísni realizoval. Studenti tak měli možnost každý měsíc ve škole shlédnout dokumentární film a popovídat si o dané problematice s jeho tvůrcem či odborníkem. Účast byla vždy dobrovolná, a tak bohužel mnoho studentů bylo o tyto velice zajímavé akce ochuzeno. Tehdejšího organizátora filmového klubu, studenta Jakuba Oliveria, napadlo uspořádat festival dokumentárních filmů, který by v rámci výuky zpřístupnil filmy všem studentům. To se mu společně s týmem zhruba dvaceti studentů, kteří strávili přípravami více než měsíc, v roce 2004 podařilo. A tak v předvánočním čase místo výuky všichni studenti chodili povinně od osmi hodin ráno do dvou hodin odpoledne na projekce filmů. Byl vytvořen program, kde si každý mohl vybrat, na který film či besedu by rád šel. Promítaly se dokumenty Člověka v tísni, dále filmy s environmentální tematikou a zpestřením festivalu byly komerční filmy, např. Ženy pro měny. Na každý den byli pozváni nejméně tři hosté, program tedy byl velice pestrý a povětšinou měl festival pozitivní ohlasy. Docházka byla řešená formou akreditací. Festival měl vlastní logo a znělku, kterou vytvořili sami studenti, a v rámci festivalu bylo taktéž vyhlášeno několik soutěží. Uspořádáním dalšího ročníku se z tohoto jedinečného festivalu pomalu začala stávat tradice. Hosty prvního ročníku byli: herec Ladislav Smoljak, dokumentaristka Helena Třeštíková, filmoví kritici pan Baldýnský a pan Fuka, režisér Marek Najbrt, ředitel projektu Jeden svět na školách Karel Strachota, který festival slavnostně zahájil, a další.